Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdAyž jsi tehdy přinesla nA9a talířku křF#7upky,
mHmusel jsem se zasmát tomu, cDmo má být dE4susál,   E 
tAa křupavá srdíčka a zA9apálená svF#7íčka
mi prHmozradily, že zas nejde o víc než o zE4susaběhaný rEituAál.
R:Tak to má bDýt, a sklenku vGína na dobrou nAoc,
k tomu pár vDět o tom, jak vzGácný jsem hAost,
tak to má bDýt, když tma nGmaj7ad městem převezme mGmoc
a chce se žF#mít, žHm7ít  vEmíc nAež jen dDost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: